Adršpach '98 dil 1

20. února 2007 v 18:01 | kovalja + jana |  CESTY

Adršpach '98

"Kamarád do deště III" ...jak jsme všichni koupili zajíce v pytli!!! - doprava

Způsob dopravy

Tam:
Do Teplic nad Metují jsme jeli vlakem. Z Bohumína 6:27 směrem na Přerov. Z Přerova 8:17 do Chocně. Z Chocně pak v 11:16 do Teplic n. Metují a z nich vlakem směrem na Trutnov do Teplic nad Metují - Skály. Tam jsme dorazili zhruba kolem 14:30.
Zpět:
Domů jsme jeli z Hronova přes Týniště nad Orlicí, Hranice na Moravě až do Bohumína. Z Hronova jsme vyjížděli v 15:43 a do Bohumína jsme přijeli kolem 21:30.

Adršpach '98

"Kamarád do deště III" ...jak jsme všichni koupili zajíce v pytli!!! - den první

úterý 7.7.

Trasa: příjezd do Teplic nad metují, procházka kolem kempu
Po odloženém odjezdu o jeden den jsme se sešli kolem 6:15 na nádru v Bohumíně. Odjezd 6:27 směrem na Přerov, z Přerova 8:17 do Chocně, kde jsme měli hodinku času. V 11:16 odjíždíme osobáčkem směrem na Meziměstí. Z nepochopitelných důvodů stojíme něco kolem třičtvrtě hodiny v Týništi. Čas si krátíme hrou karet, ve které nás docela drtí Jana (toho Pokera jsme ji asi učit neměli). I přes velké zpoždění máme z Teplic přípoj směrem na Trutnov. Ve 14:30 vystupujeme na zastávce Teplice n. Metují - Skály.
První dojem z kempu byl povzbuzující: "Vstup povolen pouze ubytovaným." Hlavou proti zdi jsme se rozhodli překonat tuto překážku a zapsat se mezi ubytované hosty (vyšlo to). Přes Filipovu nedočkavost hledáme docela dlouho vhodné místo na založení základního tábora. Po postavení stanu (náčelníkova pečlivá instruktáž stavby domečku se setkala s ohlasem; všichni členové přidali svou ruku k dílu a připsali si tak cenné body do celkového bodování) zajišťujeme dokonalý komfort posunutím popelnice a přivlastněním si jedné z mála laviček, které se po kempu osamoceně potulovaly. Avšak při každém návratu vznikaly pochybnosti o jejím setrvání na svém místě, protože nebyla přes "obrovský" domeček do poslední chvíle vidět.
V podvečer se vydáváme na zdravotní procházku do okolí kempu (lépe řečeno směrem na Teplice). Jelikož je náčelník převtělený RainMan, je zaručena malá sprška i pod hustými stromy. Všichni až na Filipa si bez zábran nasazujeme kapuce, jelikož si náš "Image" můžeme pokazit! Filip si v 17:55 kupuje pohledy na poště, kde zavírají v 18:00, aby je až za tři dny vhodil do schránky (na to jsme vůbec byli specialisti). Jelikož na takové zdravotní procházce zásadně člověk vyhladoví, vracíme se úplně vysílení (ušli jsme asi 4km) do kempu, abychom si z posledních sil udělali něco k snědku. Hromadným hlasováním prošla kombinace gulášové polévky (Filip) a bramborového guláše z konzervy (náčelník). Večeře byla dobrá, i když Filip pořád něco namítal, že neměl tu polévku tolik míchat, protože je v ní hodně "Alumínia" z ešusu. Vyplývají z toho dvě zásadní hluboké životní zkušenosti:
  • Nemíchat... (ono se to připálí i tak)
  • Nepoužívat Al ešus (jiný se nedělá, takže asi pomřeme hlady)
S plným žaludkem hliníku si přejeme dobrou noc v novém domečku......
Ušli jsme takových 5 km!

Adršpach '98

"Kamarád do deště III" ...jak jsme všichni koupili zajíce v pytli!!! - den druhý

středa 8.7.

Trasa: kemp - vstup do Teplických skal - modrá (Střmen) až k zelené (Anenské údolí) - po zelené na žlutou - po žluté do vesnice Skály (zámek a zříc. Skály) - pak po zelené přes Čáp a lokomotivu (Teplické skály) až Teplic - pak do kempu
Těžce odpočatí se probouzíme již v 9:00 (hodin, jak na kostele). Počasí je jako s RainManem (...ale támhle se to trhá). Při odchodu z kempu dáváme řeč se společnou známou z rodného města (svět je tak malý). Po zaplacení studentského vstupného se konečně dostáváme do míst, pro která jsme tady vůbec jeli. Po absolvování asi dvou kilometrů je před některými členy obtížný úkol - vyšlapat docela hodně schodů ("Prekérka") (to ještě nikdo nevěděl, kolik jich na nás ještě čeká). Krásný to pohled ze zříceniny Střmen. Počasí bylo opět skvělé - občas prší či jen kape. Doporučení: Běžte asi dva kilometry v dešti a v pláštěnkách po krásné blátivé cestě (a navíc sejděte ze značky) - to je "Romantika". Jdeme na hovězí do restaurace v zámečku. U vchodu hodnotíme stupeň zablácení svých bot, k čemuž nás vede upozornění na dveřích: "Očistěte si obuv, jinak nebudete obslouženi!" Třikrát hovězí bujón s vejcem, jedenkrát ovocný čaj a dvakrát svařáček. Honza s Filipem na sobě nezávisle zdraví u vedlejšího stolu své bývalé učitele ze střední školy (kde ti se tady berou, to by jeden nevěřil). Modrohu pozorujeme výhradně z okna a před odchodem automaticky oblékáme pláštěnky. Na posilnění si dáváme ještě koláčky, které se v sáčku pouze tváří jako koláčky. Jana: "To nejde..." Filip: "Musí to jít, vždyť jsem na to spadl jenom dvakrát." Po cestě do kempu jsme ještě dobyli zříceninu Skály a kopeček Čáp (ještě, že má dva vrcholy.....). Směrem na Lokomotivu jsme přešli přes Kraví Horu (Monte Bú). Od Lokomotivy, kde jsme si udělali skupinové a "sólové" foto, pokračujeme do kempu po modro-zelené značce. Filip marně prosazuje sestup po sjezdovce. V Teplicích - Filip: "Punťo..."; pes ochotně proběhne dírou v plotě, o které nikdo nevěděl; Filip: "..musí přijít, když ho zavolám!"
Večeře byla skvělá. V bufetě neměli dopoledne slíbená vajíčka a tak jsme se museli spokojit s lečem z konzervy , které je mělo podle výpisu ingrediencí obsahovat (kdo ví jestli tam vůbec byly - asi byly instantní).
Usínali jsme s předsevzetím brzy vstát.......
Ušli jsme 25 km!!!!!

Adršpach '98

"Kamarád do deště III" ...jak jsme všichni koupili zajíce v pytli!!! - den třetí

čtvrtek 9.7.

Trasa: kemp - vstup do Teplických skal - žlutá přes Adršp. jezírko do Adršpašského skalního města - pak po zelené přes Ozvěnu ke staré pískovně - pak po červené přes Dolní Adršpach na zříceninu Adršpach - po červené zpět do kempu
Ráno opět vyrážíme přes stejný vstup do skal. Opět ukecáváme studentskou slevu. Tentokrát jdeme po žluté směrem do Adršpachu. Krásná cesta po dřevěných lávkách lemovaných mechem, kapradím, stříbrným pískem a skalami. Zmatkujeme u Adršpašského jezírka. Nakonec si na břehu poslechneme výklad o trosečnících z vraku lodi Titanic 2B, kteří přestali zmateně pobíhat po lese po kolena v bahně. Tím myslel asi Vlčí rokli, která se nejmenuje podle toho, že by tam byli vlci, ale podle toho, že tam nesmíte dlouhou dobu odpočívat na skalách, protože můžete chytit "vlka". Krásnými skalami jdeme až do Adršpachu. Ignorujeme frontu na projížďku po Adršpašském jezírku a pokračujeme po novém okruhu do úúúúúúžasnéééééhooooo místa, které jsme nazvali "Zlaté písky". Pětiminutový okruh trošku prodlužujeme asi na dvě a půl hodiny. Bylo to opravdu skvělé. Děláme si skupinové foto na pláži a několik soukromých snímků (náčelník skoro celý film). Na závěr si půjčujeme lodičku (veslici), abychom půl hodiny koukali na tu krásu z hladiny. Voda je tak průzračná, že jdou vidět i skály pod hladinou, když těsně kolem nich proplouváme. Plní dojmů, ale s prázdným žaludkem, kotvíme v restauraci, abychom rozšířili sbírku hovězích polévek. Posilněni pokračujeme na zříceninu Adršpach. Náčelník utrácí těžce vydělané peníze za pěnu na holení!!! Proč se pořád musím holit???? Po krátkém výšlapu na kopeček, Filip pronáší jeden ze svých postřehů: "A to je jako všechno, kvůli čemu jsem tu lezl?!" Proč ti lidi stavějí ty hrady tak vysoko? Při sestupu dolů pojmenováváme jeden skalní útvar - Gorila. Cestou obdivujeme krásné perníkové chaloupky se satelity (idylka). Po červené přicházíme do kempu, Filip občas klopýtá a my polemizujeme zda zítra na zádech nebo na břiše???
Na večeři máme vepřové aluminiové maso a plátky okurky.
Před usnutím plánujeme páteční přesun do divoké přírody a hlavně promýšlíme budíček a systém rychlého a klidného opuštění kempu.
Ušli jsme 15 km???!!!
Adršpach '98

"Kamarád do deště III" ...jak jsme všichni koupili zajíce v pytli!!! - den čtvrtý

pátek 10.7.

Trasa: vlakem do Náchoda - Náchodský zámek - prohlídka, po zelené do pevnosti Dobrošov - prohlídka - zpátky na Jiráskovu chatu a po červené zpět do Náchoda, vlakem zpět do kempu
Probuzení stálo za starou Bellu!!! Oblačnost ani moc nebyla, protože bylo přímo hrozně zataženo. Po prvním budíčku v 7:00 byl po jednohlasném schválení určen druhý budíček na 9:00, protože veškerá aktivita byla zamítnuta ještě ve spacáku. Za absolutní absence optimismu vstáváme, snídáme co "bufet" (domov) dal a bezmocně vymýšlíme další plány a postupy našeho programu. Jinými slovy "Babo raď". "Baba" Lenka sice přišla, ale neporadila vůbec nic. Do klína nám spadl spásný nápad -> Náchod (zámek, Dobrošov). Místa, kde neprší!!!!! Předem musíme podotknout, že počasí bylo nakonec pěkné a dokonce bychom se opálili, kdybychom měli šortky. Na naší trase jsme potkali známé, kteří s námi přijeli již v úterý a měli stejné cíle, jako my. Cestou ke srubu "Zelený" (Dobrošov) jsme šli kolem Jiráskovy chaty, která ovšem zela prázdnotou a opuštěností. Filipa u každého rozcestníku lákal směr Peklo, ale i když nám celou cestu vyhrožovali, nespadli jsme do něj. Do kempu jsme dorazili kolem půl deváté (a to jsme správci slibovali, že s přípravou večeře tentokrát začneme dříve - začali jsme ještě později, než předchozí den). "Mrakomore! My si to u Tebe nechceme rozházet...??"
Honza: "Na večeři si dáme ryby a ten můj chleba (podle Filipa "...ta relativní strava")"
Filip: "No nevím, ryby a polomáčený chleba?"
Na večeři byly tedy ryby a "nepolomáčený" chleba. Jako bonus, byly Filipovy "plátky" okurky.
Večer náčelník sleduje první díl seriálu s hvězdičkou a Filip ve stanu zkouší praktikovat teoreticky zvládnuté spaní v mumii na břiše (klasický problém - kam s rukama??). V praxi to vypadalo asi takhle: "Jak to bylo?" "Tak jednu už mám a co teď?" Poté, co se zmítající se zelená lidská housenka na vteřinku uklidnila, ozvalo se z jejích útrob: "Tak takhle bych spát nemohl." Plán balení a odsunu z kempu byl tedy přesunut na sobotu.
Ušli jsme 11 km.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama