10_20.9._BANFF, JASPER, WHISTLER_a my

21. září 2008 v 7:16 | frama |  Vancouver-CAN
20.8. - 15.9.
Zdravíme, zdravíme.....
Dlouho očekávaný výlet je tady...., trochu schizofrenně je již za námi, ale momentálně zápisem před Vámi heh :)
Asi nemá cenu se rozepisovat, že jsme se těšili, dospat jsme nemohli a ještě s přídavkem ukončení prac. povinností se vše zdálo růžovější....jak tomu bylo ve skutečnosti se můžete dočíst s těchto přepisů autentických zápisů F. ...dále, tedy vzhůru děti:
20.8.
Plán zní jasně - vyjet brzo ať se dostaneme až na místo určení tedy: NP - Banff - cca. 800km, tak abychom se ještě stihli ubytovat v jednom z kempů. Tak plán jasný byl...První zastávka, paliva atd..v dobře známém rodišti RAMBO I - Hope, bereme plnou, mapu Alberty a BC a vyrážíme. Nevím kolik jsme ujeli km, jen víme že to bylo přesně v 11:16, kdy nás beze slova opouští za ohromného rachotu motoru pohon přední hnací nápravy. Tak krve by se v Nás nedořezal, bylo za námi asi 200km a byli jsme na dálnici někdy úplně v zemi nikoho :( . První a druhý lodní technik ve složení Ivan a Filip se jeli mrknout pod kapotu, zdali se podaří závadu najít případně zneškodnit. Motor po vypnutí naskočil normálně a zevrubná prohlídka neodhalila žádný problém. Tak jsme nasedli a jeli dál....asi 2km, stejný problém motor řve auto bez výkonu skoro stojí ....Tak tehdy jsem se pomalu loučil s výletem, začíná hustě pršet a tak si oblíkám bundu a jdu se znovu podívat copak naší "Jituně" (spz JTN 334) chybí, tak přece jenom jsem stavař, takže opět nic heh., když vystoupil i Ivan, nepozorovaně za námi zastavil obrovský černý DODGE RAM 4x4, který se přišel podívat na svou malou sestru Jitunu co že se děje. Borec s vizáží Budaře a nápisem "VETERAN" na značce nás táhne do nejbližšího města - MERITTU. To že jeho lano bylo asi 1,5m dlouhé, naše brzdy ne úplně jako z formule a do Merittu valil z kopce nějakých 90km/hod, Vám radši nebudu ani psát, jelikož já jsem seděl úplně v zadu a připadalo mi že máme toho Dodge před námi asi tak 20cm před přední maskou....netuším jak to vypadalo z první lavice...a ani nechci....každopádně nás dotáhl bez problému až do Merittu, kde už to bylo na nás.
....něco málo k řízení(z pohledu z první lavice:) napospas, pološílenému "Budařovi", danému karavanu s 5 lidmi, naloženému až po střechu a s brzdami co měli problém ubrzdit červenou na světlech na rovince z padesátky:) Borec, jak výše popisuje mistr Filip, pohodář - po chvilce přemýšlení co může být v naší káře špatně (koukal do toho zkušeně asi jako my, ještě na chvíli vytáhl manuál na svou káru - něco mezi traktorem a vozidlem určené dobývat suroviny na měsíci a chtějíc z toho něco vyčíst), jsme to všeci zabalili a začali zapřáhat naší Jitunu za to monstrum. Lano opravdu nedlouhé. Lehká domluva - nedomluva, jak dát vědět ať zastaví, zpomalí atd. Usedáme do pojízdné rakve pro 5(v tu chvílemi ještě nikdo netušil co se bude dít:)...borec nedbaje našich supr brzd, krátkého lana a že jsme lehce přeloženi to rozjíždí na nějakých hezkých 90 km/h - do kopce ještě ok, ale když nepolevuje ani z kopce a já s problémem se neopřít o jeho nárazník při tak krátkým lanu, musíme na něj mávnout ať zkrotí ten svůj lunární dobývací stroj - naštěstí sem tam jukne do zpětnýho zrcátka, tak zpomaluje na asi 60km/h a modlíme se...(měl sem v zásobě krizový plán - prostě se mu opatrně opřít o zadní nárazník a nechat se tak napřímo ubrzdit, jelikož jeho monstrum by bylo schopný ubrzdit i dalších 5 Jitun).Tak jsme nějak dojeli do města Merrit . Na 1. křižovatce stop, rozjíždění - trh - lano brnk. Ale všecko Ok, jen si roztrhl lano a nám se lehce pochroumala přední SPZ. Nastartujem-auto se na tu chvíli chytá a jedem hledat servis v Merritu...každopádně velké díky mu...že se nás ujal a odvezl do servisu...
Auto normálně nastartovalo a vezlo nás přes celý Meritt úplně jako by se nic nestalo. V žádném servisu nás nechtěli, prej mají plno...až se slitovala jedna paní v GM a poslala nás na konec města do jednoho hodně zvláštního servisu na příznačnou adresu Priest st. Čekáme na mechanika, ordinujeme Jituně klid a diagnostikujeme poruchu a jako vadný přenos síly z motoru na soukolí...no strašná sranda...Když už konečně Bob přišel, asi 20min, jezdil po HWY a městě nezjistil bohužel nic, tak nám hodil ještě Jitunu na zvedák, kouknul pochválil a říká velmi mě těšilo, ale nemám nejmenší tušení co by to mohlo být ikdyž jsme mu s Ivanem vše podrobně popsali za použití citoslovcí aj, , gřřřř, brum, pchéééé cvak, cvuk. Vyjíždíme ze servisu a asi po 100m za křižovatkou ten dobře známý rachot a auto skoro stojí....ještě štěstí....asi jsme si oddychli asi víc než kdyby auto jelo..., vracíme se krokem do servisu, kde Bob hmatem otvírá motor koukne, odběhne, vrací se s klíčem vytahuje z útrob řemen pohánějící A/C a to je vše. Pitomý zaseklý A/C kompresor nás dokázal úplně zastavit. No oddychli jsme si ... a ještě víc po tom co jsme věděli, že nás to bude stát 20CAD :)
Jak to vidím já moc příhod za celou dobu našeho pobytu tuhle nepřekonalo. Takže MERiTT, hlavní město Kanady co se týče folku si kroužkujeme z úplně jiných důvodů !!!
Vyrážíme dál, vlastně už nám je jedno co se děje, hlavně, že jedem. Někdy kolem 19, kotvíme cca. po 600km v campu LampLighter - Revelstoke.
Dáváme polívku na vařiči, trochu slivovice a otevřenýho Pockera. Jdeme spát! Na první den toho bylo až dost.
- Trasa -
Vancouver - Hope - MERITT - Revelstoke - Camp - (LampLighter) *** uzaviret. pristresek
cca. 600 km.
21.8.
Ráno - pěkná kosa, nám naznačuje, že takhle to nějak bude ....že jsme už skoro v Rockies. Vařič nevaří, dáváme čaje aj,, na benzínce, ale vlastně jsme hodně v pohodě, jelikož jedeme dál.
12:45 - PMT - "hláška" Ivan: " Mohla by si Filipe prosím sednout Svatka dopředu"....hodně dobrý, jako kdyby neznali Filípka stačí říct....heh.
Pokračujeme do našeho cíle NP Banff - BANFF. Nic moc se neděje docela prší, ale nálada je dobrá, zastavujeme v turist. BANFFu, koukáme po městě, po obchodech s jídlem a uvažujem jak to naplánovat, jelikož počasí nepřeje vítězí varianta pokračovat dál do Calgary a vrátit se až za vidinou lepšího počasí....Banff nás, ale mile překvapil parkovaní v centru zdarma, malý městečko - fajn.
Jedeme dál co to dá. Končíme někde za Canmore ve čtvrtým campu, jelikož se nám moc nelíbili, ale všechny byly skoro stejné :).
Bohužial prší, tak stavíme jen stany a těšně pře úplným setměním dáváme něco do žaludku. Sedíme v autě a jen tak nic neděláme, když nám zaťuká na okno borec od vedle ať jdeme k nim že maj přístřešek...bereme Vodku a vyrážíme. Je to pár z Edmontnu a zrovna jim končí dovolená, bavíme se jen tak do půlnoci, a bohužel padla Vodka, která po tom trochu chyběla, ale co družit se má. Jdeme spát za deště...někteří mírně líznutí heh :)
Opět pěkná kosa, já jenom děkuji pěkně své dobrodince která mi prodala docela dobrej spacák za 20CAD, hodil se.
.....jenom malé zpestření při hledání kempu - kroužíme po osadě s milým názvem "Dead men Flats"...už nás to neba tak zastavujem na benzince - vystřižená jak s amer. filmů. Náčiní na rybaření, pár poloshnilých baget a jiných dobrot a hlavně bombová káva. Chvíli čumíme po krámě, hledáme kávomat, ale nic. Tak se ptáme po kávě a borec(takový pohodový asi 120 kilový místní odchovanec zjevně) ukazuje na domácký kávomat v něm káva co pamatuje pubertu Regana a co by porazila i vola:) Dále si nás nevšímajíc (asi pochopli, že todle mu pít nebudem) odcházíme bez doušku kávy...fakt by mě zajímalo co to bylo za cloumáka:)
- Trasa -. ¨
Revelstoke - Lake Louise - BANFF - Canmore - (camp)
cca. 200km.
22.8.
Budíček kolem 8:00 konečně neprší, obloha se protrhala, dělám konečně nějaké umělecké snímky a vyrážíme do Calgary.
Nejni to už daleko, tak tam jsme docela brzo, nejdříve stavíme v bývalé olympijské vesničce, fotíme se skoro všude, chvilku jsme lyžaři chvilku skokani a vyjiždíme i k můstkům trochu se pokochat pohledem na Calgary..., překvapivě vypadá jako taková vesnička s nějakým trochu centrem uprostřed.
Vyrážíme do centra. Nacházíme jen přes rozkopanou hl. silnici jako v Havířově poměrně snadno. Delší už bylo hledání parkoviště zadarmo, no našli jsme. Parkujeme sice na takovém polo zákazu, ale auto vydrželo na místě. Procházíme centrum, docela fajn . pěší zóna ( tohle možná Vancouveru chybí´), nějaký hospody. My neomylně hledáme KFC do kterého máme slev. kupóny a plánujeme děsné obžerství, které se nakonec i koná...no lepší , lepší než polívečky. Nakonec se ještě i vyhoupnem na Calgary Tower a zkontrolujeme praktické celé Calgary..viz. fota. Ještě přikupujem nějaké spacáky, které se rozhodně do trošku chladnějších nocí hodí, nebylo to tak na krev, jelikož kluci pořizují spacáky za 30CAD do -3C, což si říkáme by mohlo vydržet :) No bylo to tak tak.
Obracíme po pěkném slunečném dni zpátky na BANFF, ubytováváme se v Tunnel Mountain Village I a jelikož campy jsou tady rozhodně kvalitní všechno ok.
...veža dobrá - prosklená podlaha - něco pro mé kamarády "závratkáře"(trenky jsem udržel v čistém stavu:) Výhled supr. Při cestě z 4.patra obchoďáku, kde došlo k obžerství v KFC, si to zkracujeme přes zimní zahradu, ve které by se dalo vypěstovat dost brambor(banánů:) pro půl Bohumína na celý rok:)
- Trasa -
Canmore - Calgary - Banff - (camp)
cca.160km
23.8.
Budíček kolem 9:00 časový posun PMT nás pořád nenechává dospat :) Tuším, že úplně jako nepršelo ale podle mně skoro chtělo. Konečně se chystáme někam na kopeček.
Popojíždíme autem, skoro všechny výstupy na traily jsou pěkně přístupné...holt servis.
Náš cíl je Johnston Creek, - INK POND, po tom co se nám podařilo zaparkovat a vyblokovat několik skříňových mrazniček (rozumějte RV Campry - čili Caravany na kolečkách), vysmějeme se jim do tváří ať si hledají místo jinde a vyrážíme na trasu.
Vycházková trasa kolem říčky, stoupá pomalu k loučkám na INK Pondech. Nadšeně fotíme každý vodopádek a prodíráme se mezi kočárky...Když se cesta odtočí od říčky už jdeme sami a stoupáme lesíkem k loučkám. Nacházíme fajn jezírka, koupeme se v říčce heh :) a někteří z nás se rozhodují trochu se ještě projít. Vrací se po 10 minutách, jelikož stezka pokračující dál se zdá býti trošičku více či méně medvědí a není radno zápasit s Grizzlym před obědem.
Pádíme dolů, při sestupu nás v nějaké podivné euforii učí Jana jakýsi podivný GOgonský jazyk který ji učili na pionýráku..., děs, jak se nám potvrdilo posléze někdy věkový rozdíl deseti let člověk na chovaní druhých ani nepozná...hehe :) dělám si legraci, kdyby to někdo nepochopil.
Vysvobozujeme auto z parkoviště a valíme na večeři pěkné ke stanům. (jen malá poznámka plyn. vařič naštěstí začal vařit)
- Trasa -
Banff - Johnston Creek a zpět
cca. 12km
Johnston Creek - jezírka INK Pond - 1645mnm - 5.8km tam.
24.8.
Nějak se probouzíme, ale žádná sláva. Před námi docela zajímavý výletík na Sunshine Village a dál. Jak jsme se tedy vykotili, samozřejmě já jako poslední vyrážíme podobnou trasou jako včera jen o něco dál na Sunshine Village- dále pak shuttle busem nahoru na Sunshine Meadows. Bohuzial 25CAD. Nicméně jedeme. V Buse samo česi, jedou ale na jinou vycházku, na to že tam bylo tak 10 lidí je to docela úspěch, že tam bylo 8 čechů...haha. Rockies jsou zkrátka populární.
Za doprovodu Chipmánků - nějakých těch pozemních veverek na každém kroku urážíme pěkný okruh kolem jezírek, bylo jich docela dost, výhledovku a nakonec sestup bez značky dolů, škoda jen te pěkné karvové lyže co našel Ivan, nechali jsme ji tam, (škoda dole by si určitě pak našel nějakou do páru). Byli jsme ještě doporučeni, že někdo snad někdy včera zahlédl na našem okruhu Grizzlyho, ale to co jsme našli my už byli jen vykopané sviští bludiště, jak po nich asi opravdu Grizzly šel...a nebo kdo ví co.,Procházka končí tam kde jsme vyšli u stanice lanovek (gondol) připravených na zimní radovánky prý v jednom s nejvyhledávanějších středisek. Tak nám tady lyžaři tedy nechyběli. Dolů sestupujeme nefalšovaným školním "žlutým" autobusem, a řidič jen na okraj varuje, že má něco s brzdama...naštěstí tedy vše ubrzdil.
V campu - výborný, ale výborný špagety (no dobře chválím si je sám) a pěkně spát, zítra velký přesun do Lake Louise.
...to tu ještě asi nebylo zmíněno, ale...děvčata si pořídila odstrašující rolničky na medvědy, kterýma nám "zpříjemňovala" cestu všude, kde jen trošku hrozilo nebezpečí setkání s medvědem (jelikož se dá potkat medvěd i na předměstí Vancouveru) tak nám "hráli" na cestu skoro furt, ale v tomhle případě to bylo pražské jaro 2008 jak bič, páč jezera kolem kterých jsme trajdali se jmenovala - grizzlý atd a s vědomím, že grizzly rád tydle slunné loučky to holky rozjelyi ve velkým stylu. Docela se teď zpětně divým, že jsme jim je nehodily kdesik ze skály už dávno:)....
- Trasa -Banff - Sunshine Village a zpět
cca. 18km
Sunshine Meadows - loop - Rock Isle, Larix, Grizzly lake - view - Great Divide (2305mnm) - hranice Alberta/BC
cca.12km
25.8.
Budíček prej 9:00 no nevím, přesun do Lake Louise - ráno se zdá v pohodě, tak jedeme do toho. Přejíždíme někdy kolem oběda a stavíme v campu stany a vyrážíme snad k největší atrakci Lake Louise - jezeru u hotelu Fairmont. (pouze osobni názor) cokoli ale hotel na jeho břehu....
Všude davy lidí, tak se taky zapojujeme, fotíme, fotíme, zkoušíme okruh kolem jezera. Ještě než jsme se dostali úplně na konec začíná docela pršet a už nepřestalo....lidí valí do aut a my taky. Počasí se mi nelibí mlha sestupuje dolů a to je jasné "Horynovo znamení" že to nebude přeháňka. Nebyla.
V campu hledáme přístřešek abysme zase nemuseli homelesit v aute, jeden jsme našli, ale bohuzel pristresky bez oken a dveri (zamerne) nevytopíš přesto, že tam byly docela výkonné kamna. Tak dáváme jen pár her Pockera a valíme do spacáku/sprchy aj. :(
Docela slušná zima, tak jen zalízáme a "jaké pak by to ale bylo usínání bez písničky na dobrou noc" dávám své nejlepší kousky - Horynův bas ala Zelené Údolí, nějaká Vondráčková atd., bohužel bez valné odezvy....asi se jim na to příště vys...jdeme spát ( jo taky tam byly nějaké zahraniční písně, ale to víte...lidi...strašně si navymýšlí....
- Trasa -
Banff - Lake Louise -
cca. 90km
Lake Louise - Lake - loop - Jezera -
cca. 4km bez udaného převýšení heh :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama