11_20.9._BANFF, JASPER, WHISTLER_a my

21. září 2008 v 7:23 | frama |  Vancouver-CAN
26.8.
Z budíčku nezbylo nic. Vstáváme tak kolem 11:00 . Totálně vymrzlí, naštěstí neprší v kuse, plán - Gulášovka (pozor není co jíst - ikdyž je Jituna nabalené dle mně k prasknutí :)) a pak výlet k Moraine Lake.
Na info v Lake Louise se ještě informujeme, že opravdu má být škaredě a jedem. Je to kousek, Moraine Lake nejni až tak zajímavé za těchto podmínek vyrážíme přes varování zdržovat se v nejméně 4člených skupinkách směrem k Consolation Lake. Trasu zvládáme skoro bez deště a s dokonce trochu protrhaným nebem u Laku. Hovoříme plynně Australsky s Australany a upozorňujeme, že má být pořád tuze škaredě...dobře dělají jednou do Calgary.
Fotíme jezero, hory, chipmanky a vlastně všechno co jde.
Z Jezera valíme nakoupit do Banffu, jelikož Lake Louise na to jak je vyhlášené je sice s jakýmsi mallem, ale téměř bez potravy pro naše mlsné jazýčky...(prej houby tramp) :)
V Banff už "lidičky" (Zdenkovina) nakupují všechno potřebné (rukavice, čepice, mikiny) a jelikož je pořád tak nějak chladno ( Jak nám tady chybí ta unáhleně vypitá vodka ) valíme do campu, v Lake děláme oheň - naše první opékačka a jde se na kutě. Jak mám napsáno v zápise po pěkném ohni...no museli jsme docela foukat. Taky jsme tedy neplatili dřevo...7CAD v Kanadě kde mají dřeva pro celý svět se nám zdálo přece jen trošičku rozmařilé. :)
...něco k dřevu...pokaždé se mělo při vjezdu do kempu hlásit zda chceme "ohýnkové povolení". My pokaždé odmítli. Jak psal výše Fido - platit za dřevo v zemi kde neví co s ním je trošku úlet. Než stačíme vybalit pár věcí z auta po příjezdu do kempu - ženský během chvilky nasbírali...raděj nechci kde všade:) asi 15 kubíku dřeva:))...vážně - šikovný holky, a tak jsme zažehli i bez povolení s dřevem zadara a taky to šlo:)
- Trasa -
Lake Louise - Moraine Lake
cca. 15km
Moraine - Banff -
cca.90 km
Moraine Lake - Consolation Lake - (1950 mnm)
cca. 6km ++
27.8.
Budíček tak dobře...no 10:00. Dávám si trochu rozcvičku než se někdo uráčí taky vylézt ven heh :) Svačinka výjezd kolem 11:00 na Emerald Lake - pozor již YOHO NP.
Takže již klasická parkovišťátková akce, no co mám psát prší jak za války, obcházíme Emerald Lake, které si myslím musí být za jakéhokoli jiného počasí nádherné :) Tak asi jsme ušli 2km víc ne. Ale nevzdáváme se a to je hlavní.
Na cestě brzdíme u Natural Bridge a koukáme na tedy přírodní most z pěkného betonového monstra nad ním :(. Příjíždí tlupa ještě neochočených a divokých šikmookých paparazzi, tak se raději schováváme. Také na Emerald potkáváme slovenský pár, který se chlubí, že viděl Grizzlyho kousek od Lake, tak je nám trochu smutno, že jsme zatím neměli tu čest. (někteří raději).
Berem to ještě na Takakkaw Falls, opět mohlo by být povedené, bohužel ani mistr sám nedokázal z zázrak a tudíž snímky zde pořízené, nebudou zdobit náš příbytek. Alespoň se povedlo Ivanovi zachytit tlupu opravdu divných stvoření u jedné odpočívky. Byli jsme z nich opravdu hodně udiveni, nechtěl bych opravdu ani jednoho z nich potkat sám :)))))))
Jen ještě jedna připomínka pod čarou - při návratu z Calgary jsme byli nuceni zakoupit již dříve avizovaný NP PASS - naštěstí se slevou pro Goupu, jako jsme my v jednom caru a ta se tedy hodila převážně na parkovištích a později taky :)
- Trasa -
Lake Louise - Emerald Lake
cca. 100km zpět
Emerald Lake - via. Natural Bridge -
Takakkaw Falls -
28.8.
Velký den - VÝSTUP -
Vstáváme, jemně prší, rozhodnutí již však padlo - jdeme na vrchol, na pokraji se silami se odhodláváme k tomuto heroickému výkonu, který začíná na známém parkovišti u hotelu Fairmont :). Naším cílem není nic snadnějšího než Mt. ST. PIRAN ( se svými parametry 2650mnm) - ojedinělý vrchol bez značené stezky vzhůru.
Základní tábor zvolen na parkovišti u Lake. Vycházíme, jen tak vybíháme v davu vracejících se zoufalců k jezírku Mirror, to však není naším cílem, takže rychle míříme vpřed. Za chvilku máme odbočku na k vyhlídce Little Beehive, kde už končí i Ti nejotrlejší z místních, my však jen svačíme, vracíme se k jiné odbočce která by snad měla vést na vytoužený vrchol. Jak později seznáváme byla to ona. :)
Stoupáme úmorné hodiny vzhůru, cesta se ztrácí v mlze a stává se téměř nekonečnou, my se však dychtivě předbíháme a skoro běžíme stále vzhůru. Přes mlhu již není skoro nic vidět, právě když potkopávám nohy Svatce, byvše se tak ocitl na druhé pozici, hned za uhánějícím se Ivanem přes kamenné moře, vidím že je vše ztraceno, první místo z toho již nebude, Ivan již stoupá po hřebínku a vypadá to, že je těsně pod vrcholem. Škoda i druhé místo je pěkné...:)
Vrchol dobyt 14:30 PMT. Pro špatnou viditelnost a nepříznivé povětrnostní podmínky tvoříme jen pár snímků a přemýšlíme o sestupu - ten bývá vždy nejtěžší. Ještě tedy vrcholové fota, drobné dobytí cukrů a již dolů, počasí se kvapem horší. Trasu vybírá nejzkušenější z nás Ivan - volí jihovýchodní cestu, která je nápadně podobná té co jsme šli vzhůru...kdo však má v tomto počasí poznat kam vlastně jde...my rozhodně ne. Sestupujeme přibližně 40min., a pak se to stalo. Nám námi mocně zaburácelo a obloha se protrhla. Neuvěřitelné vidíme na cestu, poznáváme sebe sama navzájem, ale co víc vidíme i na protější stěnu. Tak přeci. Stálo to za to, již sice nejsme na vrcholu a ti méně zkušení se dokonce chtějí vrátit. (naštěstí jim vysvětlujeme jejich bláhovost a ujišťujeme je, že to co právě vidí, je již ta odměna - ta jediná kterou nám dnes "HORA" povolila. - Stálo to za to. Ještě pak v campu ve spacáčcích dlouho diskutujeme o proživším dobrodružství. Nestává se každý den, že je člověku dovoleno vidět to co se povedlo nám. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
(pzn,. autora - pakliže u některých vzniknou jakékoli dohady o autencititě - jednoznačně odmítám a upozorňuji, jde o přibarvené vyprávění - sami raději nezkoušejte). ©®amach
...každý byl na vrcholovku tak nažhavený, že ikdyby tam padaly trakaře, sněžilo a čekalo nás na vrcholu 10 medvědů, tak bysme se tam vyškrábali. Ukojili jsme naše dobyvatelské pudy na dlouhou chvíli našeho výletu. Na fotkách je pěkně vidět barevné sladění pláštěnek mediků. Při sestupu se stavujeme v TeaHousu, kde obsluhuje borec s dredy a udržuje na všech stolcích chirurgický pořádek (z drobků po buchtách, koláčků atd. by se dala vykrmit slušná drůbežárna). Ale čaj dobrý a zároveň se mě daří zachytit fotku - Filip intelektuál - která by mohla zdobit kavárny, knihovny po celém světě:)...
- Trasa -
Lake Louise - Parking Lake
Lake - Mirror Lake - Little Beehive - ---> odbočka - Mt. ST. Piran ( 2650mnm) - sestup- Lake Agnes - Lake trasa cca.-15km - cca. 6-7 hod.
29.8.
Budíček...no někdy. Prší a tak nejni moc kam spěchat. Je plánován přesun do Jasperu.
Loučíme se se Lake Louise a vyrážíme po IceFiled HWY do Jasperu. Cestou za více či méně deště navštěvujem. Bow Lake - jedno z největších jezer zde, docela pěkný SUNWAPTA falls, tady zrovna tedy prší jako prase, tak jen pro Ty kteří čekali nějaké zázračné snímky :) a cestou je pravda jště míjíme ICEfield center, mlha tak skoro nevídíme Columbia Glacier. Atabasca falls, jen napíšu. V campu Whistler je plno, tak míříme do nedalekého Wapiti, ten je už nás ubytovává a nebýt kolapsu s místem X1 - X7 bohužel lehce zaměníte ikyž o probému se psaním jedničky a sedmičky víte, zvlášť když vlastně nejste schopni X7 najít. Ubytováváme se na X1 a po příjezdu obrovského karavanu už tušíme, že ta X7 tady asi opravdu někde bude. Pán je ale naprosto v klidu a tedy že když už to máme postavené stany, tak půjde na X7 on, bohužel mu asi neškolené oko neprozdradilo ihned, jako prozradilo mně, že na X7 by se sice vlezl, ale ne s tou jeho krávou co má uvnitř snad i bazén...:) nicméně nás tam nechal, před večerkou se mi sice zdá, že již není na stejném místě, ale když nebyl problém, jdeme spát, až pak ráno zjišťujeme, že náš neplánovaný "žert" přeskládal kompletně půlku campu....známým dominovým efektem. Totiž pán nevlezívše do místa pro auto a ne letadlo se rozhodl vzít za vděk jiným voným a lépe přípustým místem...ovšem nepředpokládal, že ještě někdo má na toto zdánlivě volné místo v pokročilou noční dobu zálusk....no zkrátka při ranním odhlášení na recepci jsme byli hodně populární....tzv. Czech´s X7. Asi se kluci na recepci v noci nenudili. Co tedy potěšilo mně, bylo že nás ani slovem nikdo o nic (jako hlavní viníky) nežádal...holt kdo dřív příde...stejně tak to mají napsáno v ubytovávácích podmínkách, nicméně v trochu jiném uplatnění. Tak jsme jim zamávali a holt asi měli i ten další den docela napilno než ten camp dali dohromady.
- Trasa -
Lake Louise - Jasper - via. IceField HWY -
cca. 250 km
30.8.
Budíček ....tedy spíš tak trochu spěšný odjezd, viz. výše. Než začali škatulata. Jdeme se zeptat jak to vypadá v campu Whistler, který je větší a víc v přírodě. Mají volno, takže stavíme stany a vyrážíme na Cavell Meadows. Nejni to daleko, ale 12km cesta stoupajíc přes hrboly a zmoly dala naší Jituně pěkně zabrat, ale dojeli jsme. Nejdříve pěšinka k Angel Glacieru a pak už stoupačka na Cavell Meadows a vyhlídky. Potkáváme konečně pořádnýho Marmota - sysla, ne jenom ty upištěné veverky dřevní a pozemní, ale ten si z nás nic moc nedělá, sem tam se otočí, jinak se věnuje především svému žraní. Jedině orlík Jana je trochu nervózní, nevíme proč ( Jana by chtěla být v jiném životě...asi...((nevím jestli v tomto se ji to podaří)) orlem) Tak to byl náš Honzík a Orlík. Nakonec jsme se i přes suťové podloží vyšvihli na vyhlídky, bohužel nebylo to úplně podle fotografových představ, ale tady bych měl asi také doplnit ( Filip - tomu se snad nezavděčí nic - nechápu to - ale myslím že jsem byl jednoznačně zvolen (kromě taťkou Šmoulou) ještě i nespokojencem výpravy....jak říkám nechápu, vždyť mě stačí tak málo...njn. Většinou jsou géniové za svého života nepochopeni....škoda.
Cesta zpátky z kopce..., no hlavně jsme byli rádi za Jitunu, dáváme děsnou obžíračku v KFC v Jasperu a valíme na prohlídku města. A pozor ... přesto, že jsem nedokázal Jasper nějak lépe zachytit než na téhle lehce nadprůměrné fotogtafii....říkám, že se mi Jasper líbil....a teď mluvte škarohlídi. :)
....ještě zpět k Honzíkovi (Halenkovic Janička:)...ta se během našeho výletu vyprofilovala jako velký nadšenec pro přírodu, indiánskou kulturu a vůbec věci kolem. Její duše prožívala v některých momentech tak silné souznění s přírodou a hlavně s jedním zástupcem ptačí říše - Orlem Bělohlavým (ač za celou dobu žádného nezáhledla:)- že jsme ji na některých pěkných vyhlídkách museli svazovat ruky a držet ji, aby nám neuletěla/nerozbila si ústa, při pádu se skal:)...kdo nezažil, neuvěří...holku jsme pohlídali a v celku, zdravou ji poslali zpět do Prostředních Bludovic zakládat první kolonii Orla Bělohlavého na Moravě:).....
- Trasa -
Jasper - Cavell Meadows P -
21,5km tam
Cavell Meadows loop - via. Angel Glacier view point - trail highpoint ( 2165mnm)výhled na Mt. Edith Cavell
cca. 7km, převýšní cca. 400m
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xXx - LeuuššQa - xXx xXx - LeuuššQa - xXx | Web | 21. září 2008 v 7:29 | Reagovat

Jsem v SONOF... A o pár hlásků prohrávám.. Tak jestli máš zlaté srdce, tak hlásni zde: http://blogys-nikys.blog.cz/0809/soutez-miss-sonof-zacala Jsem tam jako LeuuššQa, ale pokud nehlásneš, tak máš v srdci dábla.. Tak páá. A pokud hlísneš díky.... PáášQo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama